Zveřejněno:
Aktualizováno:
Je to úplně normální a nemusíte se za to stydět. Pomáhá mluvit o návštěvě předem, vzít s sebou oblíbenou hračku, nechat dítě nejdřív jen koukat a nikdy ho nenutit. Kadeřnice, která má čas a trpělivost, udělá zbytek.
Dětská neochota jít ke kadeřníkovi má většinou jednoduché důvody. Neznámé prostředí, cizí člověk blízko hlavy, bzučení strojku, studená voda, vlásky, které štípou za krkem. Nebo prostě jen špatná nálada. Když víte, co dítěti vadí, je snazší s tím pracovat.
Jak na to předem
- Mluvte o návštěvě pozitivně, ale bez přehánění. Stačí říct, co se bude dít.
- Hrajte si doma na kadeřníka. Stříhejte panenku nebo plyšáka, nechte dítě česat vás.
- Ukažte mu fotky nebo video, jak stříhání vypadá.
- Nechte dítě vybrat, jakou hračku si vezme s sebou.
Jak to zvládnout v salonu
- Přijďte o chvilku dřív, ať se dítě rozkouká.
- Nechte ho nejdřív koukat, jak se stříhá někdo jiný, ideálně vy.
- Malé děti klidně stříhejte na klíně.
- Chvalte, nevyhrožujte. Věta „když budeš zlobit, ostříháme tě dohola“ strach jen zvětší.
Seznamovací návštěva
Pokud se dítě opravdu bojí, zkuste nejdřív návštěvu bez stříhání. Jen se přijde podívat, posadí se do křesla, pohraje si s hřebenem. Příště už to bude známé místo.
Jak to máme u nás
Na děti máme čas a trpělivost. Nejde nám o rychlost, ale o to, aby dítě odešlo v pohodě a příště se nebálo. Nikdy nestříháme přes odpor. Když to nejde, domluvíme se na jiném termínu.
Víc o tom, jak u nás děti stříháme, najdete na stránce dětského kadeřnictví a zkušenosti rodičů v recenzích.
